18/08/2026
TJ Sokol Hradešice - TJ Sokol Chudenice 1 : 3 (0 : 2)
Historicky první utkání v krajské soutěži naši kluci absolvovali na hřišti nám dobře známého Sokola Hradešice. Je všeobecně známo, že jde o zkušený a dobře vyladěný tým, který se v krajských soutěžích už docela dost vyzná. Také vzájemná bilance z několika posledních měření sil zcela jednoznačně pasovala domácí do role favorita. Naše nepatrná naděje na dobrý výsledek, na kterou jsme však dost spoléhali, spočívala v tom, že za dva roky se hráčský kádr Hradešic prakticky nezměnil, naopak my jsme oproti poslednímu vzájemnému duelu měli v sestavě jen čtyři pamětníky debaklu 0:5 z jara 2024. Značná a kvalitativně bezesporu efektivní obměna kolektivu jako velká neznámá pro tým, hrající vyšší soutěž již třetím rokem po sobě se nakonec opravdu ukázala být kýženou přidanou hodnotou, rozhodnou pro vývoj utkání v náš prospěch.
Nemalý vliv na kvalitu hry mělo vrcholící tropické počasí tohoto léta. Teplota nad třicítkou
velice rychle ubírala síly všem aktérům na hřišti, navíc dlouhotrvající sucho do značné míry ovlivnilo kvalitu povrchu hřiště, s čímž bylo rovněž nezbytné se co nejrychleji vyrovnat. Adaptace na podmínky se nám evidentně zdařila lépe, což ostatně potvrzovalo i skóre - 0:2 po necelé půlhodince hry. Třetí branka padla pár minut po zahájení druhé půle a domácí na chvíli viditelně zpražila. Dobrých dvacet minut se marně pokoušeli nalézt skulinku v naší kompaktní obranné zóně a s přibývajícími minutami se stále víc zdálo, že první body nečekaně snadno urveme už při naší slavné premiéře. Jenže… Stejně rychle, jak jsme se do utkání dostali, tak podobným fofrem jsme
z jeho tempa také vycouvali. Nepomohla ani střídání, postupně začínalo být zřejmé, že uhlí dochází většině týmu. Lépe fyzicky připravený soupeř toho začal náležitě využívat a bylo jen otázkou času, kdy se mu podaří naše vzdorování nalomit. Naštěstí k tomu došlo až pár minut před koncem, kdy jsme snad jedinou naší hrubkou vybídli domácí tým ke snížení brankového rozdílu. Do té doby jsme se štěstím přežili několik jeho velmi dobrých akcí, měli jsme chvílemi pořádnou kliku. Obzvlášť nepříjemné byly dva trestné kopy z hranice pokutového území. Úporné bránění příjemného výsledku se navíc v posledních pěti minutách zkomplikovalo Kuzňovo nesmyslným zkratem, když jej nenechaly chladným některé verdikty sudího. Že se diskuze s rozhodčím obvykle nevyhrávají, to si, doufejme, v dalším sportovním životě důkladně zapamatuje, napřed si ale bude muset odpykat tvrdý flastřík. Nakonec i v početním oslabení jsme ale body uhájili a po návratu domů i pěkně oslavili.
Celkový dojem z utkání: vyrovnaná hra v poli – dokud byly síly. Vysoká produktivita našeho nejlepšího střelce posledních let - Pavel se snad jen šestkrát potkal s míčem a přesto dal všechny naše góly!!! Nejlépe se tentokrát utkání vydařilo Alexovi a když odmyslíme vyloučení tak i agilnímu Kuzňovi. Téměř bez chyby, s obrovským akčním rádiem a neubývajícími pohonnými hmotami se prezentoval Davča, velkou jistotou a klidem oplýval Ludvajs, neskutečný výkon podal Ventýl v brance. A za zmínku ještě stojí cosi nezvyklého – skvělé Fíkovo průnikovky. Kritika se dnes konat nebude, PRVNÍ TŘI BODY jsou dostatečným argumentem.
Příští sobotu 22. 8. nás na Jalovčí v prvním domácím „krajském“ utkání prověří plzeňské Černice. Kdo bude chtít tento souboj shlédnout, bude si asi muset nařídit budík, protože výkop je již v 10.30 dopoledne ( jak tomu ostatně bude ve většině našich podzimních domácích utkání ).
