Nakladatelství DharmaGaia

Dnes se v Japonsku slaví Tanabata – Svátek hvězd.

Podle staré legendy se právě sedmého dne sedmého měsíce mohou po Mléčné dráze setkat princezna Orihime a pastýř Hikoboši, které po zbytek roku dělí nebeská řeka. Lidé při této příležitosti píší svá přání na barevné proužky papíru (tanzaku) a zavěšují je na větve bambusu. Tanabata je svátkem naděje, setkávání a tichých přání.

Tuto krásnou tradici si můžete připomenout i u nás. Česká oslava Tanabaty se uskuteční příští víkend a srdečně na ni zveme všechny, kdo chtějí na chvíli zpomalit, potěšit se japonskou kulturou a napsat si své přání.

Ať už dnes nebo příští víkend, přejeme vám krásnou Tanabatu a splnění těch nejdůležitějších přání

(barevný dřevořez v celé své kráse najdete v knize Sto básní)

Kniha Proč potřebujeme dalajlamu od Roberta Thurmana je osobním svědectvím člověka, který se s 14. dalajlamou přátelil po mnoho desetiletí. Přináší nejen pohled na jeho životní cestu, ale i inspirativní úvahy o soucitu, odpovědnosti a možnostech laskavějšího světa.

Najdete ji u nás mezi knihami, které můžete získat jako dárek k objednávce. Vybrat si lze z celkem šesti titulů – malá pozornost od nás pro chvíle letního čtení i tichého zastavení.

Někdy právě jedna kniha otevře rozhovor, který v nás pokračuje ještě dlouho po dočtení poslední stránky.

U příležitosti dalajlamových 91. narozenin zveřejňujeme také část záznamu velmi zajímavého rozhovoru s Franciscem Varelou a dalšími vědci, kteří se scházeli a debatovali s Jeho Svatostí v Dharamsale už od roku 1987. Tématem tohoto textu je otázka, jestli se dá naučit soucitu. Záznam pochází z knihy Mosty k porozumění, kterou vydala DharmaGaia v roce 2009.

DALAJLAMA: Teď bych rád položil otázku, která je možná naivní, ale pro mě velmi důležitá. Například politici se často vyjadřují černobílým jazykem: toto je dobré a tamto je špatné. Chybí v tom myšlenka relativity. Zdá se tedy, že tato absolutistická kvalita mysli („toto je dobré a tamto je špatné“) převažuje mezi politiky, zatímco vědci se setkávají s problémy, které jejich mysl donutily k jistému jemnějšímu přístupu, takže už neuvažuje v absolutistických kategoriích. Zajímalo by mě, zda se náhodou nezjistilo, že vědci mají o něco méně silné nečistoty mysli? Možná ne vědci obecně, ale zkrátka lidé, kteří se zabývají¨tématy toho typu, o kterých jsme zde mluvili. Existuje k tomu nějaký výzkum?

FRANCISCO VARELA: Určitě žádný takový výzkum neexistuje. Musíme si vystačit s anekdotami, kterých každý z nás jistě několik posbíral. Těžko říct. Často jsem o tom uvažoval a mohu se s vámi podělit jen o svou osobní zkušenost. K této otázce by se měl vyjádřit každý zvlášť, ale podle mé zkušenosti jsou ztuhlost a připoutanost mezi vědci stejně silné a rozšířené jako u jakékoli jiné skupiny lidí.

JEREMY HAYWARD: Na toto téma jsme se náhodou před několika dny bavili u oběda. Shodli jsme se, že dokonce i mezi držiteli Nobelovy ceny a dalšími velkými vědci, které jsme poznali, je mnoho nesmírně arogantních lidí, kteří věří ve svět tak, jak ho sami vidí. I tvořiví vědci, kteří jsou velmi hraví ve svém racionálním uvažování o vnějším světě, často nejsou schopni stejnou hravost aplikovat ve svém vlastním životě.
VARELA: Podle mého názoru — aniž bych ho mohl opřít o přesné údaje — je procento tvořivých vědců se svobodnějším myšlením zhruba stejné jako procento tvůrčích podnikatelů, tvůrčích architektů a tvůrčích rodičů. Nevím, ale nepřekvapilo by mě to. (…)

„Moje náboženství je velmi prosté. Mým náboženstvím je laskavost.“ – Tändzin Gjamccho

Dnes slaví Jeho Svatost dalajlama své 91. narozeniny. Tändzin Gjamccho se narodil 6. července roku 1935 jako páté z šestnácti dětí do chudé rolnické rodiny v malé vesnici Takccher v provincii Amdo, na severovýchodě Tibetu. Již ve dvou letech byl rozpoznán jako 14. dalajlama, duchovní i světský vůdce země. Po letech mistrovského výcviku se ve čtyřiadvaceti ocitl v situaci, kdy mu šlo o život. V březnu 1959, po krvavém potlačení tibetského povstání čínskou armádou, musel uprchnout s malou družinou do exilu a v indické Dharamsale žije dodnes. Přesto nezahořkl a naopak zasvětil svůj život meditační praxi, snaze o nenásilná řešení (nejen) tibetské otázky a šíření základních lidských hodnot, jako je soucit a laskavost.

Dalajlama se stal nejen symbolem nenásilí a duchovním učitelem buddhistů, ale hlavně živoucím příkladem a hlasem pro porozumění moderního světa. Stále znovu připomíná, že skutečný mír nezačíná na konferencích, ale v lidských srdcích. Že náboženství má smysl jen tehdy, pokud nás vede k většímu soucitu. A že „dobré srdce“ je důležitější než jakékoli učení.

Jeho knihy i díla dalších autorů, které dalajlama podpořil svou předmluvou, patří k důležitým titulům našeho nakladatelství už tři desetiletí. Jeho knihy nejsou určeny jen buddhistům, ale mohou oslovit každého, kdo hledá větší klid, moudrost a otevřenost vůči druhým.

Předpokládáme, že to jste i vy, a tak jsme u příležitosti jeho narozenin pro vás připravili Týden buddhistických knih a sedm vybraných knih je nyní k dostání u nás na stránkách o pětatřicet procent levněji než v kamenných knihkupectvích. Slevový kód zní: laskavost

Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity na příštích 2000 let. V průběhu posledních desítek let mahájána výrazně oslovuje i obyvatele Západu, což se odráží v množství odborných pojednání, ale i počtech západních vyznavačů tibetského buddhismu, zenu a dalších tradic.
Kniha Paula Williamse Mahájánový buddhismus je považována za standardní odborný úvod do tématu a jako taková byla přeložena do několika evropských a asijských jazyků a stala se součástí kurikula mnoha vzdělávacích a vědeckých institucí. Nové vydání knihy zaměřené na různorodost a bohatost mahájánového buddhismu bylo zevrubně přepracováno ve světle nejnovějších vědeckých poznatků. K původnímu pojednání o buddhismu indickém a tibetském byl přidán materiál o Číně a Japonsku, podrobný poznámkový aparát a rozšířená bibliografie.

„Výchova dětí začíná u dospělých. Místo toho, abychom se snažili děti přizpůsobit našim požadavkům, měli bychom se pokusit vnímat svět z perspektivy dětí a vytvořit jim prostředí, které odpovídá jejich vývojovým potřebám. Dokud totiž nebudeme mít jasno v tom, jaké jsou přirozené potřeby dětí, a nebudeme se k sobě chovat s respektem, může každá situace běžného dne vést ke konfliktu.

I přes veškerý materiální blahobyt se stává z výchovy našich dětí skutečný problém. Mluví se o „nouzovém“ nebo „katastrofálním stavu výchovy“, o rostoucí agresivitě mezi dětmi i mladistvými. Nespočívá snad problém v tom, že nebereme dostatečný ohled na to, jaké děti vlastně jsou? V tom, že je místo toho chceme formovat tak, aby odpovídaly našim potřebám, naší představě o čase, našemu životnímu tempu, našim vzdělávacím ideálům? Následky jsou známé: napětí, agresivita, útěky, nedostatek koncentrace, hyperaktivita.”

– Rebeca Wildová v knize Učit se žít s dětmi, bytím k výchově. Autorka si v této skvělé knížce klade otázku, čím to je, že se mnozí inteligentní dospělí i přes ideální podmínky cítí při výchově nejistí. A nabízí odpověď: „Právě citliví lidé více či méně tuší, že zacházení s dětmi patří ke kritickým otázkám jejich života. Stojíme na křižovatce a musíme se rozhodnout, zda budeme dítě systematicky vést k obrazu svému, k našemu myšlení a cítění a ke způsobu, jakým jednáme s věcmi a lidmi, nebo zda se necháme společným soužitím s dítětem ovlivnit tak, jako bychom sami stáli znovu na začátku.”

Když není čas číst, můžete naslouchat. Léto bývá obdobím cest. Čekají nás dlouhé jízdy autem, vlakem i autobusem, chvíle na horských stezkách a snad i nějaký odpočinek ve stínu stromů nebo u vody. Ne vždy je možné u toho otevřít knihu, ale její příběh, myšlenky a moudrost nás mohou doprovázet i jinak.

Právě proto jsme připravili mimořádnou letní akci na všechny audioknihy z naší nabídky. Až do úterního rána 7.7. je můžete získat o dvacet procent levněji. Stačí zadat v košíku kód “nacestu”, nabídka se týká digitálního stahování i tohoto jednoho titulu, který máme i na CD. Radostné cestování a bezpečné návraty vám přeje DharmaGaia.

„Je zajímavé, že děti jsou nějakým způsobem schopné jisté vadžrajánové meditace praktikovat samy, bez formálního poučení. Například mívají špatné sny, ale přirozeně se dokážou ve snu probudit a se svými nočními můrami pracovat. Stanou se lucidními, aby je mohly transformovat – přesně jak to učí jóga snu. Z toho vyplývá, že spiritualita a inteligence jsou vrozené součásti lidské přirozenosti a problém nastává až později, když společnost začne jedinci vymývat mozek normami a formálním vzděláním. Pak ztrácí svou vnitřní duchovní sílu a schopnosti, inteligenci a upadá do deprese.”

– Dr. Nida Chenagtsang

Tato kniha nebyla sepsána pro ty, kdo jsou v buddhismu úplnými nováčky. Je určena těm, kteří mají alespoň nějakou představu o buddhadharmě, jsou odhodláni pochopit jazyk dharmy bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, anebo mají velkou touhu praktikovat. Rád bych, aby Ne pro štěstí bylo užitečné všem, kdo si přejí praktikovat cestu vadžrajány v tradici tibetského buddhismu. Ale jak uvidíte, přestože jsou tyto stránky plné generalizací, budu se odkazovat zejména k ngöndru Longčhen ňingthig a převážně se spoléhat na žargon a vysvětlení, která pocházejí z tradice Ňingma. Musím se však přiznat, jedna moje část se obává, že tím dělám medvědí službu všem ostatním hlubokým tradicím vadžrajány, z nichž každá má svůj jedinečný slovník pečlivě vytříbených slov a výrazů.
Proč jsem tedy nezahrnul jazyk také těchto dalších tradic, zvláště když jsme neustále vybízeni, abychom pěstovali nesektářský postoj a vnímali všechny tradice s čistým náhledem? Vybírat si ze všech termínů, které se v různých tradicích používají, a smíchat je dohromady v jakýsi lingvistický chow mein se nesektářství nepřibližuje ani za mák –, a ničemu to nepomůže. Například výraz obyčejná mysl znamená něco jiného pro praktikujícího mahámudry a něco jiného pro praktikujícího mahásandhi; stejně tak „nenech se rozptýlit“ má v tradici šrávakajány docela jiný význam než v kontextu vadžrajány. Proto jsem se snažil držet vysvětlení tradice Ňingma, a proto musím požádat také vás, abyste nad jakoukoli jinou terminologií, s níž se v budoucnu setkáte, ale která se neobjevuje na těchto stránkách, jen tak nemávli rukou.

– Z předmluvy autora