Klára - návrat k sobě

Pustila jsem se do malého experimentu.

Na pár dní jsem vysadila kofein. Kávu. Čaj.

Poslední dobou jsem totiž hodně unavená, rozhozená a mám velké výkyvy energie.
A po jednom videu od Rostislava Václavka jsem si řekla, že zkusím zjistit, co to udělá s mým tělem a nervovým systémem.

Začala jsem zatím 3 dny… a pak uvidím 😊

Ranní kávu jsem nahradila funkčním dechovým cvičením a krátkou rozcvičkou.

Upřímně? Není to úplně jednoduché 😄
Abstinenční příznaky trochu připomínají PMS...

Tak mě zajímá, zkoušel to někdo z vás?
Jaké jste měli zkušenosti? 🤍

Proč se negativní myšlenky často spustí dřív, než si je stihneš uvědomit?

Sebekritika, pochybnosti, pocit že „nejsem dost“ většinou nevznikají až ve chvíli, kdy si jich všimneš.
Jsou to vzorce, které se spouští automaticky ještě dřív, než začneš jednat.🙏

A právě o tom je letošní Meditační summit na téma negativní mysl s 😊

V mém příspěvku „Když nejde meditovat aneb klid začíná v těle“ se podíváme na to, proč někdy meditace nefunguje, co se děje v nervovém systému a proč klid nezačíná v hlavě, ale v těle. 💆🏻‍♀️

Na summitu se dozvíš:
– proč se mozek drží negativních vzorců
– proč se opakují stejné myšlenky
– jak pracovat se sebekritikou bez boje
– jak zklidnit tělo, aby se zklidnila i mysl
– a jaké jednoduché techniky můžeš použít hned

Čeká tě 6 dní rozhovorů, meditací a praxe, které ti pomohou vrátit se k většímu klidu, lehkosti a stabilitě.

Online a zdarma.

👉 Odkaz na přihlášení najdeš v komentáři.🫶

Nemusíš čekat na večer nebo na den bez dětí, abys na chvíli vydechla. Někdy stačí opravdu pár dechů.

Když si děti hrají.
Když sedíš na lavičce.
Když stojíš ve sprše.
Když čekáš ve frontě.

Zkus na 10 dechů jen vnímat: nádech a výdech.

Nic neřešit, nic nevymýšlet a jen být.💆🏻‍♀️

Pak se rozhlédni kolem sebe. Pomalu. Vnímej prostor, barvy, světlo, stromy, místnost. Tělu tím dáš signál:
„Jsem v bezpečí.“ A přirozeně se zklidníš. 🍀🙏

Zajímá mě, využíváš tyhle malé chvíle během dne i pro sebe? 😊

Kolikrát si večer v hlavě přehráváme, co jsme nezvládly. Co jsme mohly udělat líp. Co se ne nepovedlo.

Ale pravda je taková, že jsme dělaly to nejlepší, jak jsme v tu chvíli dokázaly.

Zkus si to dnes večer před spaním připomenout a s tím pocitem usínat 💛

Pozoruji, že jako mámy se často obviňujeme za úplně běžné lidské reakce.

Ztráta trpělivosti.
Únava.
Přetížení.

Ale to z nás nedělá špatné mámy.

Dělá nás to lidské.

A je potřeba si to znovu připomenout 🙏

Naše vztahy s druhými se vždycky odvíjejí od toho, jaký vztah máme samy k sobě. 🫶

A právě proto se skutečná změna ve vztazích nikdy nezačíná u partnera, ale u nás. U toho, co v sobě nosíme, čemu věříme, jak se sebou mluvíme a jak moc si dovolujeme být skutečné.

Právě v partnerství se rychleji než kdekoliv jinde probouzejí staré rány z dětství, strach z opuštění, pocit nedostatečnosti, stud, strach říct si o to, co potřebujeme… Partner je nám nejblíž. A právě tím dokáže spustit programy, které nikdo jiný ani nevidí.

Uzdravování vztahů začíná u toho, jak se vztahuješ sama k sobě, jak cítíš svou hodnotu, jak bezpečně se sama v sobě cítíš.

A když se změní programy uložené v podvědomí, změní se i celý způsob, jak se vztahuješ ke svým blízkým.

A pokud právě tohle chceš začít měnit krok za krokem, jemně, ale do hloubky, ráda tě tím provedu 🌱🧡