10/12/2017
Přečtěte si o tom, jak výletují USK Fans na venkovní zápasy Evropské ligy žen. Už 3. ledna 2018 je v plánu výjezd do polských Polkowic. Možná Vás vyprávění z Šoproně zaujme a přidáte se též :)
Autor: Prokop Siwek
Úspěšný výjezd do Šoproně
Výjezdy do Maďarska nám evidentně jdou. Loni jsme začali euroligovou sezónu vítězstvím v Györu, letošní první výjezd připadl na Šoproň. A zase to bylo po všech stránkách super.
Z Prahy jsme vyjeli v 7 ráno. Mohli jsme si odjezd posunout klidně až někam k obědu, v Šoproni se hrálo až od šesti odpoledne, ale už jsme si zvykli udělat si na výjezdech čas na procházku městem a nasávání všelijakých místních vjemů. Sešlo se nás 14, další tři lidé přistoupili v Brně. Nevídáme se spolu zrovna denně, takže je vždycky o čem mluvit, a taková cesta pak rychle uteče.
V Šoproni jsme si před halou udělali skupinové foto. Samozřejmě, že na něm někteří chybí, to je normální. Halu tam mají poměrně zánovní, kolem je ještě staveniště a před halou benzínka. Do centra kousek pěšky. Tam jsme vyrazili ještě pospolu, ale už po cestě se to trhalo. Někdo šel rovnou na oběd, někdo na pivo, někdo obcházel historické centrum zprava, někdo zleva. Konkrétně naše skupinka teda zleva, protože tam Jarda viděl hezké baráčky, fialový a červený. V jednom spal Ferenc Liszt, ve druhém bydlel Joseph Haydn. Nebo naopak, bylo to tam napsáno maďarsky. Taky jsme viděli divadlo, kulturák schovaný za popelnicemi, unikátní goticko-barokní kostel i zevnitř a navštívili jsme bezva zašívací kolonádu.
Z obědů mě nejvíce zaujal citrónový krém, který si poručil Kamil. Ve skutečnosti se jednalo o zmrzlinovou polévku, což jsem teda ještě neviděl. Jednou turistické menu, dvakrát gulášovka a jednou tohle. Venku bylo těsně nad nulou a pršelo, takže na zmrzlinu fakt hnusně, ale obsluha to ustála bez zbytečných poznámek. Jiní byli na pizze, nebo v hospodě s příznačným názvem Gambrinus. Každý dle svého, a to je super.
V hale jsme byli více než půl hodiny před zápasem. Stala se neuvěřitelná věc, dostali jsme místa hned nad naší střídačkou! Vyloženě na kontakt. Z takové pozice se fandí samo. Snad přes nás děvčata paní Hejkovou plus mínus slyšela… ale asi jo. Vedli jsme od začátku do konce, a na všechny pokusy domácích o zvrat v utkání se vždy podařilo zareagovat tím správným kontra.
Možná to bylo i tom, že jsme utkání drze zahájili popěvkem, že vyhrajeme. Obvykle to necháváme až tak do poslední minuty, ale loni v Györu jsme to taky dali do první čtvrtiny, a vyšlo to. Tentokrát jsme se domluvili už v autobuse, že vsadíme na vítěznou kartu a budeme sebevědomí. Zápas je k přehrání na youtube kanálu FIBA, a stojí za to i ze záznamu, tak ho nebudu moc rozebírat, ať se na něj případně ještě podíváte. Měl spoustu dramatických momentů, zajímavě ho kořenili rozhodčí, na které v prvním poločase bučeli domácí, a ve druhém vytáčeli nás. Vyfaulovaná Amanda, proměněné trojky a šestky v klíčových momentech, neustále dotírající soupeř, další velkolepý výkon tahounky Marty… dojmů a postřehů je spousta.
V hale byla sympatická atmosféra, i když jsme vedli od startu do cíle, nikdo se na nás nemračil, a pivo nám taky točili poctivě. Po zápase jsme si navzájem poděkovali s holkama, udělali jsme společné fotky, což k výjezdu patří, a naskákali zpátky do autobusu. I když jsme po cestě dělali rozvoz některých členů do Bratislavy, Břeclavi a Brna, do Prahy jsme přijeli chvíli po druhé hodině ranní, což byl původně plánovaný čas.
Dalším výjezdem bude ve středu 3. ledna zápas v Polkowicích. Tam už jsme takto s USK vyjeli v éře Jeleny Dubljevič, a bylo to nezapomenutelné. V Polsku se totiž na stadionech a ve sportovních halách nesmí prodávat nejen alkohol, ale ani jiné nápoje. Což jsme nevěděli. Na místo jsme dorazili na poslední chvíli, z autobusu jsme proběhli rovnou do haly a už za běhu fandili, neboť se už hrálo. V poločase jsme se vyprahlí sháněli po nějakém pití, tak prý leda voda na záchodě. Polští fanoušci v tom ale pochopitelně umí chodit a naštěstí se nás ujali. Na parkovišti měli pití poschovávané za autama a dodnes vidím flašku whiskey, která málem neobešla ani jedno kolečko… Na Folimance jsme jim pozvání samozřejmě vrátili.
Tak pojeďte s námi. Cena výjezdu je vždy 500 Kč a nemusíte se starat ani o vstupenky. A přijďte si k nám sednout i na Královce. Místa v kotli je, a vždycky bude dost pro všechny. Budeme moc rádi, když nás žlutých na tribuně přibude!