16/09/2026
Stále přetrvává obrovská lítost, pocit beznaděje a ostuda... oči mám stále napuchlé a uslzené, jak kdybych zateploval skelnou vatou a nevzal si ochranné brýle. V neděli bohužel došlo i na náš dosud neporažený tým. Došli sice téměř všichni, byť někteří později, protože chtěli vidět začátek formule!?
Na naše domácí vždy perfektně nachystané hřiště přijel soupeř z Chvalíkovic, mladí, běhaví a hladoví kluci hrající jednoduchý fotbal s dlouhými míči a dostatečnou podporou do ofenzívy.
Tak se i stalo, že již ve 4. minutě nás překvapil důraz soupeře, který prošel naší obranou rychle a hladce stejně jako zapomenutý burčák trávicím traktem.
Z naší strany sice bylo několik náznaků, ale soupeřova obrana byla pevná a do větších příležitostí nás první minuty utkání do ničeho nepouštěla, naopak už ve 26. přišla jedna facka a ve 27. druhá o zeď. Nedůraz v osobních soubojích a špatné přistupování k hráčům a už to bylo alarmující 0:3 pro hosty.
Nutno podotknout, že úroveň sudího byla velmi špatná, horší výkon než herci v legendárním Varan vs. Kobra. Za zpackaný úvod ale nemohl, naopak po celkem nevinném faulu na našeho útočníka byla odpískána desítka v náš prospěch. Osobně se ale přikláním k tomu, že ji spíše zařídil náš trenér Martin Kremser, který sudího připodobnil k mužskému přirození, vyčetl mu že jsou jeho vědomosti nedostatečné a naznačil, že zbytek života může prožít v kotrmelcích. Penaltu bezpečně proměnil ostrostřelec Radek Dunaj a do poločasu tak dal šanci trenérům něco vymyslet pro obrat.
V kabině na kluky Vojta Kremser řval. Co jsem neslyšel. Ale ve 49. jsme dostali dalšího góla, takže to asi nic světoborného nebylo.
Sudí opět vymyslel kulišárnu, když si náš Ondřej Ciminga sám nastřelil ruku v domácím vápně, avšak v přirozené poloze. Podle všech přítomných o penaltu jít nemělo, ale když se pískne, tak už to nezmění ani delegát. Tak moc jsem byl naposled naštvaný, když se tehdy Bohuš Matuš rozešel s Lucinkou.
V 55. minutě se k odraženému míči dostal Ondra Ciminga a krásným obstřelem odčinil své drobné zaváhání, tehdy se Služovice dostaly na koně a začaly soupeře mačkat a drtit. Kluci nesložili zbraně a bojovali až do konce zápasu, tlak jak po pátém pivu u pisoáru.
Byť do konce utkání ještě sudí jednou nařídil penaltu pro nás, tak ji jindy neomylný Radek kopl jak chromá kura a soupeřův brankář neměl žádný problém míč letící doprostřed zlikvidovat. Nic důležitého se ke konci zápasu nestalo.
No nic, jedeme dál. Byť je prohra nepříjemná jak poluce při přespání u kámoše, tak ztráta na čelo tabulky není velká.
V neděli, opět doma v 15:30 Skřipovu ukážeme kde má kanec 3,14ču a vás naše skvělé fanoušky chceme mít u toho 🫡
