Jakub Fikar - Kondiční trenér

Když děláte svou práci s radostí a naplno, tak vám to vrátí!
Takhle parta měla a má všechno.
Jsem vděčný, že můžu být součástí ❤️
Díky všem a hlavně .fikarova za nejlepší back office na světe 😍

Včera jsem možnost udělat menší přednášku o testování ve fotbale pro mentorskou skupinu , které už jsem skoro rok součástí.

Mentoring je něco, co bych doporučil každému napříč obory. Pomůže vám vystoupit z každodenní rutiny a podívat se na svou práci, kariéru z vyšší perspektivy, zamyslet se nad tím kam vlastně směřujete.

Navíc je skvělé být součástí komunity, ve které máte každý den možnost se vzdělávat, sdílet své myšlenky s lidmi z celého světa a kde nechybí zápal pro to stát se lepším trenérem.

Tento týden za námi do Strange dorazil , se kterým jsme začali naší spolupráci po jeho letním přestupu do Polska.

Páťova návštěva byla primárně o testování, kdy na úvod prošel fyziodiagnostikou se Šárkou, a poté jsme se společně vrhli na performance testy. Cílem testování bylo identifikovat limitující faktory Páťova výkonu, aktualizovat jeho předtréninkovou přípravu a nastavit silový program pro další období.

Jsem moc rád, že jsem mohl být součastí Páťova skvělého podzimu v Gorniku Zabrze, kdy týmu pomohl svými skvělými výkony ke krásnému 6. místu v Ekstraklase.

Tato spolupráce je pro mě důkazem, že on-line spolupráce může fungovat, pokud je založena na pravidelné komunikaci, testování a práci s individualitou.

🎥 Už brzy se můžete těšit na video, kde ukážeme, co všechno a jak testujeme ve . Stay tuned! 🎬

Týmové vs. Individuální prostředí

Spousta trenérů, kteří pracují nebo chtějí pracovat se sportovci stojí před otázkou, jestli pracovat sami na sebe, tedy na individuální bázi, anebo se upsat týmu a pracovat v klubovém prostředí.

Mně osobně týmové prostředí nikdy nelákalo. Vyhovovalo mi být pánem svého času, pracovat jenom se sportovci, kteří se chtějí zlepšovat, mít volné víkendy a upřímně i více peněz.

Moje zkušenost z loňských stáží ve West Hamu a uvědomění si pocitu vlastního komfortu však tenhle myšlenkový stereotyp nabourala. Chtěl jsem začít pracovat v kolektivu, mít možnost na dennodenní bázi posouvat hráče a v dlouhodobém měřítku celý klub. Emoce spojené s prohrou a výhrou sami v posilovně se sportovcem nikdy nezažijete.

Myslím si, že každý trenér pracující se sportovci z týmových sportů by měl zažít klubovou zkušenost. Na druhou stranu si nedokážu představit skočit do tohoto koloběhu bez předchozích zkušeností. V týmu totiž nejde dělat věci na 100 %, není na to čas, prostor ani energie. Pokud zvládneš dělat většinu věcí na 80 %, tak je to za mě úspěch.

Považuju tak za nezbytné, aby každý trenér prošel individuální dráhou, kdy stál s atletem jeden na jednoho a mohl tak do každého plánu dát 100 % - na hřišti i v posilovně. Musíš vidět tisíce dřepů, abys dokázal reagovat ve skupině, otestovat stovky lidí, abys mohl výsledky interpretovat do praxe, potkat se s desítkami bolístek, abys zjistil, co reálně pomáhá.

Jenom pak těch 80 % bude za něco stát 🤛

Dnes jsem měl možnost vést přednášku pro fotbalové trenéry, kteří se ucházejí o licenci UEFA. V první části přednášky jsme se věnovali problematice rozcvičení před tréninkem i zápasem, a to na základě konkrétního zaměření tréninku. Ve druhé části jsme se zaměřili na návrat hráčů po zranění. Nakonec jsme se odebrali na hřiště, abychom i přes nepřízeň počasí převedli alespoň část teorie do praxe 🤛

Jsem vděčný za příležitost podělit se o znalosti se skvělou skupinou trenérů! 🤩

2) Zavedení GPS systému STATSports

Používání GPS technologií je v dnešní době nedílnou součástí řízení tréninkového procesu. Primární využití GPS vidím v monitorování tréninkové zátěže hráčů, díky němuž jsme schopni zajistit adekvátní stimul pro rozvoj hráčů a zároveň minimalizovat riziko zranění pramenící z přemíry objemu nebo intenzity zatížení.
GPS data dále využíváme při řízení návratů hráčů po zranění a vytváření profilů hráčů s ohledem na jejich pozici na hřišti.
V neposlední řadě pak tyto data slouží jako zpětná vazba pro fotbalové trenéry, hráče a nás samotné, kdy dlouhodobá a systematická evidence těchto dat mapuje naši práci.

Při zavádění GPS systému do klubu považuji za nejdůležitější:

1️⃣ Určení klíčových metrik, které chceme monitorovat – a to jak objektivních (celková vzdálenost, vzdálenost ve sprintu nad 25,2 km/h apod.), tak relativních (vzdálenost ve sprintu nad 90% vMax, High Intensity Distance nad MAS apod.)

2️⃣ Nastavení standardů (prahových hodnot) pro tyto metriky, které chceme plnit v rámci jednotlivých mikrocyklů i delších časových období

3️⃣ Seznámení realizačního týmu a hráčů s využitím GPS systému, jednotlivými metrikami a jejich standardy

4️⃣Vytvoření GPS reportingu a přehledná vizualizace dat

Stejně jako jiné technologie GPS systémy nejsou všespásné. I přestože jsme v době umělé inteligence a práce s daty nebyla nikdy jednodušší, tak stále bude na nás vybrat z tisíce možných proměnných ty klíčové a využít je v reálném prostředí, v tréninku ⚽️

1) Nastavení kondičního rozvoje a definice klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs)

Nezáleží na tom, jestli se pohybujete ve sportovním prostředí, podnikáte nebo chcete žít spokojenější život. V každém případě byste měli znát směr a cíl vaší cesty.

Jak můžete vy sami nebo ti, kterým se zodpovídáte hodnotit, jestli jste úspěšní nebo ne?

Pokud nemáte definovaný směr, cíle a ukazatelé, které jsou navázány na tyto cíle, tak jen těžko.

Občas mám pocit, že se k fotbalovému prostředí přistupuje jako k něčemu, co je odlišné od běžné práce/podnikání. Střela jde do tyče anebo ven, tak k čemu mi jsou data, cíle a filozofie směřování? Z krátkodobého hlediska to tak může fungovat a může mít daný tým štěstí. Fotbalový výsledek totiž ovlivňuje hrozně moc proměnných, takže je zde i prostor pro faktor štěstí. Z dlouhodobého hlediska ale na štěstí nevěřím.

Věřím na systematickou práci, která je podložená daty. Jenom tak se můžeme dlouhodobě posouvat kupředu.

Jedním z KPI, které jsme si pro nás definovali je Players Availability, tedy dostupnost hráčů do zápasů. Zjednodušeně řečeno jde o procento hráčů z celkového počtu v týmu, kteří jsou k dispozici pro daný zápas. Jsem totiž přesvědčený, že za úspěšným trenérským týmem stojí nízký počet zraněných hráčů. Mít hráče zdravé a k dispozici by měl být náš ultimátní cíl.

Ve vědeckých studiích pak jednoznačně vychází, že čím vyšší byla Players Availability, tím byly týmy v dlouhodobých soutěžích úspěšnější ❗️

Co se změnilo od listopadu?

Dnes je den D. Začátek druhé části sezóny a naší cesty zpět tam, kam patříme!

Z pohledu člověka pracujícího ve fotbalovém prostředí je to skvělá příležitost zhodnotit přípravné období a zrekapitulovat změny, které se udály od mého listopadového nástupu do klubu.

Za ty nejzásadnější změny považuju:

1) Stanovení filozofie kondičního rozvoje a definice klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs)

2) Zavedení GPS systému STATSports

3) Implementace silových desek Hawkin Dynamics

4) Nastavení týmové a individuální předtréninkové přípravy

5) Testování klíčových pohybových schopností hráčů (rychlost, síla a vytrvalost) včetně jejich profilování

6) Řízení návratu hráčů po zranění na základě dat

7) Objektivní monitorování únavy hráčů

8) Zapojení stážisty na pozici datového analytika

9) Velocity-based training

10) Předzápasová potenciace

V několika následujících příspěvcích bych chtěl jít více do hloubky a přiblížit jednotlivé procesy.

PRÁCE S DATY A SE STATISTIKOU V TRÉNINKU

Dalším závěrem, který můžeme vyvodit na základě výsledků z testů, které jsem zmínil minule, je vyšší individualizace v rámci silového tréninku 💪

Díky Dynamic Strength Indexu, tedy poměru výkonu v izometrickém testu (Isometric Mid Thigh Pull) a výkonu v silově-explozivním testu (CMJ), jsme schopni určit limitující faktor silového potenciálu hráče. Jinými slovy, jestli má sportovec spíše maximálně-silový nebo explozivně-silový deficit, případně jestli se nachází někde mezi.

V okamžiku, kdy nejsme schopni trénink plně individualizovat, protože nemáme dostatek spolupracovníků, času apod., tak máme v rukou dobrý nástroj, jak rozdělit hráče do skupin na základě jejich potřeb.

Není tak překvapením, že využití DSI a dalších indexů je v týmových sportech poměrně časté, někdy však může být trochu zavádějící a nepřesné (Bishop et al., 2023)❗️

Proto pokud máme robustnější vzorek dat, tak přichází čas na statistiku…📊
V tomto případě bude efektivní využít Z-skóre, kdy spočítáme průměr celého souboru, směrodatnou odchylku a Z-skóre pro každého hráče. To nám pomáhá posoudit, o kolik směrodatných odchylek nad nebo pod průměrem skupiny se jednotlivý sportovec nachází. Porovnáváme tedy výkonnost jednotlivce s celou skupinou a přiřadíme jej do jedné z tréninkových skupin. Kromě toho nám Z-skóre umožní vložit do hry další proměnnou (třeba RSI) a my jsme zase o kousek blíže individualizaci silového tréninku.

P.S. výsledky slouží jako nápověda a nelze je brát dogmaticky.