Běhej srdcem

29/09/2026

ČIP V MOZKU, KTERÝ OVLÁDÁ POČÍTAČ MYŠLENKOU. SCI-FI? UŽ DÁVNO NE.

Před pár lety by to znělo jako scénář Black Mirror. Dnes už lidé s těžkým ochrnutím pomocí implantátu pohybují kurzorem, hrají počítačové hry, píší zprávy nebo ovládají robotickou ruku.

Nejznámější je příběh Nolanda Arbaugha. Po úrazu zůstal ochrnutý od ramen dolů. V lednu 2024 mu robot Neuralinku zavedl do motorické kůry 64 vláken s 1024 elektrodami. Když si dnes představí pohyb ruky, algoritmus aktivitu neuronů přeloží do pohybu kurzoru. Bez kabelu vedoucího z hlavy.

A mezitím se jde dál.

• Jiný pacient už pomocí mozkového implantátu ovládá robotickou ruku – dokáže se napít, otevřít dveře nebo rozsvítit.

• U lidí s ALS se elektrody učí dekódovat povely pro řeč. Člověk, který už téměř nemůže mluvit, si větu pouze představí a systém ji dokáže převést na text či syntetizovaný hlas.

• Neuralink zároveň pracuje na projektu Blindsight, jehož cílem je pomocí elektrod ve zrakové kůře vyvolávat zrakové vjemy u nevidomých. Zatím ale nejde o léčbu schválenou pro běžné použití a první lidské studie této technologie ještě čekají na další kroky regulátorů.

A Neuralink není sám. Synchron dostává rozhraní k mozku cévou bez otevření lebky, další firmy používají elektrody na povrchu mozku nebo přímo v jeho tkáni. Celé odvětví BCI – brain-computer interfaces – se dnes posouvá neuvěřitelně rychle.

Jenže je tu i druhá strana.

U prvního pacienta Neuralinku se část jemných vláken z mozkové tkáně postupně vysunula a přestala fungovat většina elektrod. Software se tomu dokázal přizpůsobit, ale právě dlouhodobá spolehlivost, bezpečnost a množství dat z pacientů jsou zatím obrovské otazníky.

A potom přichází ještě větší otázka:

Když zařízení dokáže z mozkové aktivity rozeznat, co se člověk snaží říct nebo udělat – komu budou tato data patřit?

Mozek byl dlouho posledním místem, kam technologie přímo nedosáhla. To se právě mění.

V novém dílu naší série Medicína 4.0 jsme se podívali na to, co už mozkové implantáty skutečně umějí, co je zatím jen plán a kde končí realita a začíná marketing.

Čipy v mozku: co už je možné a kam směřujeme?⁠

Medicína 4.0Epigenetické reprogramování: totální revoluce v medicíně, kterou právě sledujeme Polygenní screening embryí: eugenika na steriodech Čipy v mozku: co už je možné a kam směřujeme?Roky jste ochrnutý od krku dolů. Prstem nepohnete, počítač nezapnete, zprávu nenapí....

28/09/2026

SÍLA, VĚK A REGENERACE. PROČ NESTAČÍ JEN PŘIDÁVAT DALŠÍ KILOMETRY?

Je venku třetí díl našeho rozhovoru s Mgr. Boris Orava / "Odemkni svůj potenciál" / Mentor funkční výživy

Tentokrát jsme šli do témat, která začnou být s věkem čím dál důležitější:

• jak se mění trénink po třicítce a čtyřicítce
• jestli můžeme být v padesáti silnější než ve třiceti
• co je důležitější pro dlouhověkost – VO₂max, svaly, nebo maximální síla
• proč někdy udělá větší službu volno než další trénink
• a proč bychom neměli slepě poslouchat hodinky místo vlastního těla

Boris Orava zase bez zbytečných pouček a fitness klišé. Prakticky, srozumitelně a hlavně pro vytrvalce.

Třetí díl právě na Běhej srdcem:
https://behejsrdcem.cz/clanky/boris-orava-sila-neni-jen-o-svalech-proc-by-mel-zvedat-cinky-i-vytrvalostni-sportovec-dil-treti/

A pokud vám unikly předchozí díly, doporučujeme začít od začátku. V prvním řešíme hlavně proč má silový trénink smysl pro běžce, ve druhém plyometrii, core a jak sílu kombinovat s vytrvalostním tréninkem.

A pokračujeme dál!

Boris Orava - silový tréninkBoris Orava: Síla není jen o svalech. Proč by měl zvedat činky i vytrvalostní sportovec? Boris Orava: Síla není jen o svalech. Proč by měl zvedat činky i vytrvalostní sportovec? (díl druhý) Boris Orava: Síla není jen o svalech. Proč by měl zvedat čink...

28/09/2026

BARBORA BUKOVJAN ČTVRTÁ NA VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI!

Tak tohle je další parádní český výsledek v Golden Trail World Series.

Pouhý týden po třetím místě v japonském Myoko Trail se Barbora Bukovjan postavila na start dalšího závodu světové série. Tentokrát na jednom z nejšílenějších míst, kde se dá vůbec závodit – na Velké čínské zdi.

A znovu se vešla mezi absolutní světovou špičku.

• 4. místo – 2:45:44
• 23,1 km / +1 667 m
• 180 bodů do Golden Trail World Series
• a navrch titul BEST DOWNHILLER za nejlepší seběh!

Před Bárou skončily jen tři závodnice:

1. Ruth Gitonga – 2:39:47
2. Hanna Gröber – 2:41:13
3. Caroline Kimutai – 2:43:33
4. Barbora Bukovjan – 2:45:44

A jestli to někomu přijde jako „jen“ čtvrté místo, tak trochu kontextu.

Golden Trail World Series je v podstatě běžecká Liga mistrů trailu. A Jinshanling je jedna z nejtechničtějších zastávek seriálu: prudké a nepravidelné schody Velké čínské zdi, nekonečné krátké výběhy a seběhy, úzké traily a prašné pasáže. Oficiální GTWS ji popisuje jako horskou horskou dráhu.

Určitě si nezapomeňte s Bárou dát náš (nedávný) velký rozhovor jak bonus: https://behejsrdcem.cz/clanky/sedma-v-zegame-barbora-bukovjan-a-den-kdy-cesky-trail-bezel-se-svetovou-spickou/

A Bára tohle předvedla sedm dní po Myoku, kde skončila třetí za Hannou Gröber a Marií Nivet. Po japonském závodě byla dokonce třetí v celkovém pořadí celé GTWS, pouhé dva body za Ruth Gitonga.

Takže během jediného týdne:

3. místo Myoko Trail
přesun z Japonska do Číny
4. místo Jinshanling Great Wall Trail
nejrychlejší žena v hodnoceném seběhu

To už není jeden povedený závod. Tohle je potvrzení, že česká běžkyně patří mezi nejlepší trailové závodnice světa.

A mimochodem – „brambora“ tentokrát Báře evidentně vůbec nevadí. Sama po závodě napsala:

„Ať si říká každý, kdo chce, co chce – brambory jsou moje a pro mě je dnešní 4. místo obrovský úspěch.“

A ještě jeden detail – letošní sezona Báry v GTWS začíná vypadat opravdu luxusně. V Québecu byla rovněž čtvrtá, v Pitztalu čtvrtá, před týdnem v Myoku třetí a teď další čtvrté místo v Číně.

Další zastávka? Velké finále Golden Trail World Series v korejském Muju 24. října. Tam se bude rozdávat úplně všechno.

Obrovská gratulace, Báro!

📸 Golden Trail World Series / Barbora Bukovjan

27/09/2026

246 KILOMETRŮ ZA 19:40:51. NOVÝ KRÁL SPARTATHLONU SE JMENUJE TAMÁS BÓDIS.

Z Athén do Sparty. Přes Korint, kopce, noční výstup na Parthenion a po téměř 246 kilometrech políbit nohu sochy krále Leónida.

Maďar Tamás Bódis to letos zvládl za naprosto šílených 19 hodin 40 minut a 51 sekund. To znamená držet téměř šest maratonů v kuse v průměrném tempu okolo 4:48 min/km.

A nestačilo mu „jen“ vyhrát.

• Překonal traťový rekord Fotise Zisimopoulose o 14 minut a 18 sekund.
• Stal se teprve druhým člověkem historie pod 20 hodin.
• A především: poprvé v historii Spartathlonu drží traťový rekord někdo, kdo není Řek. Dosud ho měli jen legendární Yiannis Kouros a následně Zisimopoulos.

A žádný taktický závěr se nekonal.

Po 65 kilometrech byl Bódis se Zisimopoulosem ještě prakticky bok po boku. Na stovce měl Maďar náskok necelé tři minuty. Na 143. kilometru už devět. Na 170. kilometru přes dvacet.

A na 225. kilometru? Více než 42 minut.

Čtyřnásobný vítěz Spartathlonu Zisimopoulos nakonec doběhl druhý za 20:32:41, téměř 52 minut za Bódisem.

Jenže možná ještě zajímavější než samotný rekord je příběh člověka, který ho zaběhl.

Bódis vyrůstal v malé maďarské vesnici Hangony, vychovávala ho samotná matka. Sloužil u výsadkářů a prošel misí v Afghánistánu, kde běhal ve čtyřicetistupňovém vedru bez trenéra a bez hodinek. Po návratu pracoval jako řidič kamionu a později taxikář v Budapešti.

První ultra absolvoval teprve v roce 2012.

A jeho první Spartathlon?

2018: 4. místo – 24:58:26
2019: vítězství – 23:28:37
2021: DNF
2024: 4. místo – 24:01:25
2026: VÍTĚZSTVÍ – 19:40:51, REKORD TRATI

Za osm let se na stejné trati zlepšil o více než pět hodin oproti svému debutu.

A letošní sezona? Ta už začíná připomínat nějaký cheat mode:

• 209 km Ultrabalaton – 15:44:45, traťový rekord
• 100 km – 6:20:01, maďarský rekord
• Badwater 135 – 3. místo přes Death Valley
• 24hodinovka – osobák a maďarský rekord 279,78 km z loňského MS
• a teď Spartathlon za 19:40:51.

Mimochodem, pořád umí i „krátké“ tratě: maraton má za 2:24:22, půlmaraton za 1:09:39. Týdně podle svého profilu naběhá kolem 200–250 kilometrů.

A jedna česká souvislost: loni Spartathlon vyhrál Radek Brunner. Letos se na trůn vrátil Bódis – a udělal to způsobem, který posunul celý závod do úplně jiné dimenze.

Kdo je Tamás Bódis? Jak se z výsadkáře, kamioňáka a budapešťského taxikáře stal jeden z nejlepších ultraběžců světa? A jak se na Spartathlon připravoval?

„Lepší bojovat za něco, než žít pro nic.“
– Tamás Bódis

Sparta, 27. září 2026, tři čtvrtě na dvě v noci. Maďarský běžec Tamás Bódis doběhl pod sochu krále Leónida s maďarskou vlajkou v ruce. Čas 19:40:51 – nejrychlejší, jaký kdy někdo na této trati zaběhl. Bódise (to je příjmení) sledujeme v redakci už roky. Účastní...

27/09/2026

SVĚTOVÝ REKORD BYL NA DOSAH. PAK PŘIŠLO KULHÁNÍ… TIGST ASSEFA PŘESTO 2:11:04!

Tohle mohlo být něco opravdu historického.

Tigst Assefa se vrátila do Berlína na místo, kde v roce 2023 zaběhla tehdejší světový rekord 2:11:53. Tentokrát ale otevřeně mířila na současné maximum Ruth Chepngetich 2:09:56 – a ještě hluboko v závěru závodu to vypadalo, že ho skutečně může překonat. Organizátoři před závodem dokonce mluvili o útoku na hranici 2:10:00.

A dlouho to vycházelo.

Tempo ji v závěrečných kilometrech podle průběžných propočtů posílalo zhruba 20–30 sekund POD světový rekord.

Pak ale přišel dramatický zlom.

Přibližně 1,5 kilometru před cílem začala Assefa viditelně kulhat. Krok se úplně změnil, tempo šlo prudce dolů a z útoku na světový rekord byl najednou boj vůbec dostat se co nejrychleji k Braniborské bráně.

A přesto:

2:11:04!

O 49 sekund rychleji než její vlastní berlínský rekord z roku 2023. A pokud bude výkon standardně ratifikován, jde o třetí nejrychlejší ženský maraton historie – před dneškem byly rychlejší pouze Ruth Chepngetich s 2:09:56 a Fotyen Tesfay, která letos v Barceloně zaběhla 2:10:51.

A možná právě proto těch 2:11:04 působí skoro neuvěřitelně hořkosladce.

Protože bez problémů v posledních zhruba 1500 metrech jsme dost možná sledovali první ženský maraton někde kolem 2:09:30. To už je samozřejmě jen projekce podle tempa před problémy – co přesně se Assefě v závěru stalo, zatím potvrzené není.

Mimochodem, její maratonská bilance začíná být absurdní. Ještě kdysi běhala 800 metrů za 1:59,24, v Berlíně 2022 vystřelila na 2:15:37, o rok později posunula světový rekord na 2:11:53 a letos v Londýně zlepšila vlastní women-only světový rekord na 2:15:41.

A dnes?

2:11:04 s posledním kilometrem a půl na evidentně nefungující noze.

📸 BMW BERLIN-MARATHON / SCC EVENTS

27/09/2026

ČESKÁ STOPA NA BERLÍNSKÉM MARATONU! MARTIN ZAJÍC DNES V ROLI VODIČE!

Až dnes ráno zapnete Berlínský maraton, nekoukejte jen po největších světových hvězdách. Vepředu totiž bude k vidění i Martin Zajíc.

Český rekordman na 10 km (28:19) dostal nabídku, která se úplně neodmítá – dělat vodiče na jednom z nejrychlejších maratonů planety.

A plán rozhodně není výletní.

• tempo přibližně 3:05/km
• půlmaraton okolo 65 minut
• minimálně 21,1 km
• a pokud budou nohy spolupracovat, Martin chce pokračovat ještě dál

Pro představu – tempo 3:05/km by při udržení až do cíle znamenalo maraton někde kolem 2:10. Martin má přitom osobák na půlmaraton 1:02:31, takže rychlost na to rozhodně nechybí.

A je na tom ještě jedna pěkná věc: Martin si tak poprvé vyzkouší, jaké to je stát přímo na startu Berlínského maratonu – a rovnou mezi lidmi, kteří to mají rozběhnuté sakra rychle.

A můžeme mu fandit i z Česka!

ČT sport vysílá BMW Berlin Marathon živě od 8:35, samotní běžci vyrážejí od 8:45. Přenos bude dostupný také přes iVysílání.

Takže ráno kafe, ČT sport a hledejte vpředu českého Zajíce v těch nepřehlédnutelných neonových botách. 🐇

📸 Martin Zajíc / IG

23/09/2026

80% počtu všech našich buněk v těle jsou červené krvinky.

Jak číst výsledky krevního obrazu v kontextu dalších údajů a co všechno se podle nich dá usoudit? Kdy má vytrvalec doplňovat železo a kdy ne? Kolik červených krvinek se rozbije údery chodidla o zem při jednom dlouhém běhu?

Čtěte další díl našeho seriálu o laboratorních testech!

Laboratorní testy pro sportovceLaboratorní testy pro sportovce (1) – Proč jim rozumět Laboratorní testy pro sportovce (2) – Jak správně načasovat testy a připravit se na ně Laboratorní testy pro sportovce (3) – Červené krvinky a kyslíkový transportV díle 1 jsme sestavili panel...

22/09/2026

Stovky až tisíce dětí se v posledních letech narodily pomocí polygenního screeningu embryí a toto číslo strmě roste. Je to naděje jak se vypořádat s nemocemi nebo cesta k Huxleyho dystopickému Brave New World?

Medicína 4.0Epigenetické reprogramování: totální revoluce v medicíně, kterou právě sledujeme Polygenní screening embryí: eugenika na steriodechPředstavte si, že čekáte na výsledky umělého oplodnění. Máte pět životaschopných embryí a musíte se rozhodnout, které implantova...

20/09/2026

58:06! ALMGREN PŘEPSAL EVROPSKÉ DĚJINY. A AFRIČANŮM UKÁZAL ZÁDA!

Tohle je naprosto fenomenální představení! Andreas Almgren se stal mistrem světa v půlmaratonu a v Kodani rozdrtil vlastní evropský rekord o neuvěřitelných 35 sekund!

58:06. Průměrné tempo 2:45 min/km. A k tomu první evropské zlato z půlmaratonského MS po dlouhých 30 letech! Naposledy to dokázal Ital Stefano Baldini v roce 1996.

A rozhodně to nebyla žádná sólo jízda.

Keňan Nicholas Kipkorir dlouho diktoval tempo a proběhl desítkou za 27:53. Patnáctku zvládl za 41:47 a mezi 15. a 20. kilometrem vystřihl brutálních 13:33. Jenže Švéd se ho držel jako klíště.

A když zbývalo zhruba 100 metrů do cíle, přišel rozhodující nástup. Almgren přepnul na vyšší rychlost a bylo hotovo. Kipkorir zůstal druhý za 58:11, bronz bral legendární Joshua Cheptegei za osobák 58:26.

A teď trochu kontextu, protože Almgrenův příběh je opravdu výjimečný.

Tenhle 31letý Švéd totiž začínal jako osmistovkař. Už v roce 2014 získal bronz na juniorském MS na 800 m časem 1:45,65. Pak ale přišla série zranění, včetně únavové zlomeniny křížové kosti, a postupný přechod na delší tratě.

A podívejte se, co následovalo:

• 5000 m – 12:44,27, evropský rekord

• 10 km – 26:45, evropský rekord

• 10 000 m – bronz z MS 2025 a zlato z letošního ME

• Půlmaraton – 58:06, evropský rekord a titul mistra světa!

Z půlkaře, kterého brzdila zranění, se stal jeden z nejvýraznějších vytrvalců současnosti. A dnešním výkonem se posunul na deváté místo historických světových tabulek.

A TO NEJZAJÍMAVĚJŠÍ? TEPRVE PŘIJDE!

Už 1. listopadu plánuje Almgren svůj maratonský debut v New Yorku. A to přesto, že podle vlastních slov zatím nikdy neuběhl více než 33 kilometrů v kuse.

Po dnešku bude zatraceně zajímavé sledovat, co předvede na královské distanci.

A mimochodem, v Kodani padl také ženský světový rekord v závodě bez mužských vodičů! Keňanka Agnes Ngetich zvítězila za 1:05:15 a dosavadní maximum Peres Jepchirchir překonala o jedinou sekundu

18/09/2026

Do BETRI Castu zavítal Milan Janoušek – výkonnostní běžec, autor projektu Štrekaři a člověk, který zná historii české vytrvalostní atletiky snad lépe než samotné tabulky.

Máme lepší boty, přesnější trénink, laktát, wattmetry, výživu, regeneraci i prakticky neomezený přístup k informacím. Přesto některé české běžecké rekordy přežívají desítky let. Tak kde je problém?

Tentokrát jsme se ponořili do českého běhu opravdu hluboko. Řešíme, proč byli někteří čeští vytrvalci před třiceti nebo čtyřiceti lety tak rychlí, co se od té doby změnilo v tréninku, jak velkou roli dnes hrají karbonové boty a moderní technologie a jestli současná generace skutečně představuje nový vzestup české atletiky.

Došlo samozřejmě i na Dudychu, Toula, Zajíce a další současná jména.

A samozřejmě jsme si položili i tu nejjednodušší otázku:

Jsme dnes opravdu lepší běžci než naši předchůdci – nebo jen běháme v době, která nám umožňuje běhat rychleji?

• Milan Janoušek
• Štrekaři
• Česká atletika od minulosti až po současnou generaci
• Karbon, rekordy, talent, trenéři a systém
• A tradičně trochu víc statistického nerdění, než je společensky zdrávo.

BETRI Cast. Mezi laktátem, historií českého běhu a otázkou, proč některé rekordy odmítají umřít.

Máme lepší boty, přesnější trénink, laktát, wattmetry, výživu, rege...